Edgar Mason

25. března 2017 v 22:48 | Sony |  PLUTO
,,Nejsem šílený, divný, mimo nebo vyšinutý. Má realita je jen odlišná od té tvojí."- Lewis Carroll
  • JMÉNO: Edgar Mason | PŘEZDÍVKA: Těžko říct, jakou přezdívku má, pokud vůbec nějakou. Mluví-li se o něm, padají označení jako "ten emař" nebo "ten divnej" případně podobné, horší dovětky. Sám se většinou představuje jako Ed.
  • HODNOST: Probatio | TITULY: ---
  • VĚK: 18 let
  • CÍLE A AMBICE: Jeho největším cílem je získání strachu a respektu. Touží po tom, aby se ho ostatní báli - aby prchali už jenom kvůli tomu, že uslyší, že by mohl projít kolem. Nechává si zdát i o bohatství, které nikdy nemůže vypotřebovat. Touha vlastnit je natolik silná, že je mu i celkem putna, jestli bude legionářem, nebo ne. Smrti se nebojí, nemá proč. Beztak se už dávno narodil jako syn smrti.
  • STRACH A STAROST: Obvykle se směje a miluje vše, co nahání jeho okolí husí kůži, ale co vyloženě nesnáší jsou výšky a hlodavci. Jako malý při výletu málem spadl z rozhledny a hlodavci ho odjakživa nesnáší - ze setkání s nimi vždy odejde s nějakou trhlinou. Ať už na cti, nebo na duši. Vyloženě starost má možná jen z toho, co je jeho přirozenost. Nebojí se smrti ale toho, že zemře sám.


V jeho povaze se dost možná ani samotní bohové nedokáží vyznat, takže pokud řekneme, že od jeho vzhledu se dá přesně odhadnout způsob, jakým se prezentuje, nebudeme vlastně daleko od pravdy. Ať už ho máte za emaře, který vydrží sedět celé hodiny v koutě, za gotika, který není nic jiného, než hipster v černém vydání a nebo snad za obyčejného blázna, tak v každém oboru budete blízko trefy přímo do středu terče. Je to introvert, což je v kombinaci s projevem flegmatika celkem vražedná kombinace.
Napříč tomu, že je introvert a nedělá mu problém trávit čas o samotě, nemá sebemenší problém navazovat kontakt - a to dokonce v rozvitých větách! Nemá rád, když má kolem sebe příliš mnoho lidí a už vůbec nemusí být středem pozornosti, ale přítomnost pár lidí mu ani v nejmenším nevadí. Totiž… v případě, že on nevadí těm několika lidem. Od přírody miluje černý humor a oplývá nezvyklým, až dekadentním levlem cynismu, takže zatímco on vidí neskutečně humornou záležitost a smíchy chrochtá, jeho okolí tiše přihlíží pohřbu chlapce, kterému obr ukousl tělo od pasu nahoru, protože je neskutečně vtipné, že až o něm budou pozůstalí mluvit, bude se mu špatně obracet v hrobě. Je opravdu těžké ho jakkoli rozčílit, protože svým ostrým sarkasmem dokáže rozbít sebevědomí i toho nejstupidnějšího idiota, který se ho snaží vyvést z míry. I když ho vyhrocené situace a konflikty málokdy doženou ke zvýšenému tepu, je při takových scénářích těžké odhadnout, jak přesně zareaguje. Někdy použije ofenzivní defensivu v podobě sarkastických poznámek, jindy je absolutně zticha. Přátel měl vždycky málo už z důvodu, že málokoho dokáže povýšit až tak vysoko, že sahá k tomuto titulu. Může mít desítky známých, ale vetšinou jen jeden se dostane dost blízko k tomu, aby ho nazýval přítelem. Bývá totiž lehce paranoidní a nerad vkládá svou důvěru do svého okolí, proto i při práci v týmu může být problémovým jedincem, který bude dělat zbytečné rozbroje. Oplývá brutální upřímností a jelikož pravda umí být tím nejostřejším mečem, ne každý s ním dokáže vyjít. Popravdě, slovy nešetří ani na ty, co s ním dokáží vyjít bez problému. Něco se mu nelíbí? Určitě se o tom dozvíte tím nejvíce cynickým a jistě nejhrubějším způsobem. Jsou případy, kdy může být absolutně bezcitný a co hůř, bolesti ostatních si dokáže patřičně užít. Jediným důkazem, že není sociopat je svědomí, které se vždy ozve - ačkoli později, než by bylo zdrávo. Tak jako tak, omluvami velmi nerad plýtvá. Jako u všech polobohů, i on někdy bývá hyperaktivní, třebaže svým způsobem. Sem tam se chová jako roztěkaný šílenec. Plete slova, šlape si na jazyk, přemýšlí nad úplnými stupiditami. Co se přímo romantických vztahů týče, moc jich za sebou vážně nemá, takže v tomhle ohledu je velmi plachý a jakmile na ně příjde řeč, okamžitě ji stáčí jiným směrem. Obecně ale platí, že svou homosexualitou se rozhodně netají, no nemá potřebu ji kdovíjak ventilovat. Ne že by se nedokázal zamilovat, naopak. Bohužel je v tomhle ohledu stydlivá bytost a tak jeho lásky bývají čistě platonické. Navíc není příliš těžké zjistit, že mu někdo padl do oka.
A záliby? Miluje svůj klid, knihy, strašidelné historky, zmíněný černý humor a tvrdou muziku. Zejména pak gothic rock, který je skoro jeho život. Vyzná se i ve všemožných kamenech a špercích.
Jeho postava se tyčí do výšky téměř 185 centimetrů, takže pokud zrovna nepodvádí a není schovaný ve všech možných stínech, či pod stoly či jiným nábytkem různých velikostí, nejspíše ho jeden jen tak nepřehlédne. Vzhledem k tomu, že se vyznačuje kostnatou postavou, kde bychom maso hledali jen opravdu těžko, mohli bychom si ho lehce splést s kostlivcem, na kterém si dnes ve školách připomínají stavbu lidského těla. Na těle nemá žádné permanentní stopy po úrazech, jako jsou třeba jizvy, nicméně sem tam se mu samovolně tvoří modřiny, které bývají na mrtvolně bledé tváři pěst na oko. Pravou ruku, přesněji její předloktí, zdobí vytetovaný jezevec, kterému dělá společnost několik růží a čínských znaků.
Dál se jeho zjev pyšní hnědými vlasy, které svou délkou sahají kus na ramena. Nosí je rozpuštěné, takže můžeme snadno přehlédnout, že postranní partie má vyholené. Na dotek jsou hrubé, téměř jako kdybyste prsty prohrabávali změť drátů. Aby toho nebylo málo, jako bonus má vlasy nepřirozeně vysušené, téměř jako slámu. Napříč tomu nemají potřebu se kdovíjak lámat. Pod tenkým obočím najdeme oči barvy stejné, jako vlasy. Jenom málokdy odrážejí emoce, což je nezvyklý paradox. Většinou probodávají vše bez ohledu na to, ať je to přítel, nebo nepřítel. Snad jako kdyby neuměl jiný pohled. Dost možná za to může i jistá strnulost obočí, které také není zrovna komunikativní. Pichlavost očí místy zvýrazní tmavými stíny. Špičatý nos je pravým opakem očí, ten totiž krčí pokaždé, když se mu něco nelíbí… takže velmi často. Ani on však nezůstává pozadu a také můžeme zažít, že do něj zapíchne nějaký ten piercing. Tenčí růžové rty jsou pak hlavním indikátorem nálady. Dokáží snad desítky úsměvů. Probodané kovy má sem tam i uši, které má píchnuté hned na několika místech. Vždy je do hladka oholený. Někteří by se i mohli ptát, zda mu vůbec roste něco, jako strniště.
A oblečení? Vzhledem k celkovému vzhledu nikoho nepřekvapí, že na sebe tahá zejména černou, případně hnědou a tmavější odstíny šedé či rudé. Jeho šatník čítá vše od společenských po sportovní oděvy, ale samozřejmě ho má vždy svoucně přizpůsobené svému stylu ať se jedná o kterýkoli kousek. Když to vezmeme v kostce, stylem by mohl být přiřazený do gotické subkultury. Jediná jistota je to, že ho nikdy nezastihnete ve výstřelcích poslední módy. Něco takového je totiž "Příliš mainstream na to, aby to sahalo na jeho úroveň.". Nejčastějšími ozdobami mimo zmíněných náušnic a piercingů jsou dále různé prsteny, řetězy, ostny, odznaky a cvočky na oblečení. Preferuje, když oděvy nemají potisky, ale nějaká ta lebka či podobné nesmysly se občas vyskytnou i u něj.
Narodil se v New Yorku, přesněji Queensu, majitelce zlatnictví před zkrachováním. Napříč její práci se zlatem a drahými kameny neměla příliš mnoho zákazníků a narození syna kdovíjak nepřispělo jejímu finančnímu stavu.
Už od doby, co se jeho prvním slovem stalo "Rakev" bylo jasné, že nebude zrovna běžným dítětem. Vždy se učil neskutečně rychle i napříč diagnostikovanému ADHD, které se v jeho případě projevovalo poměrně podivně. Jakmile udělal prvních pár krůčků, vždy se opřel o knihovničku, odkud matka vždy vytahovala všemožné knihy o mytologii. Odjakživa ho zajímala podstata těch zajímavých obrázků - a to i ve věku, kdy nemohl jejich význam zcela chápat. Svou neopatrností shazoval nejen knihy, ale jeho nenechavé ručky nechávaly padat i vázy, talíře a vše skleněné či jedovaté. Skoro jako kdyby na něj působilo magneticky vše, co by ho mohlo jednorázově připravit o život. Ve školce si nikdy nenacházel mnoho přátel. Často seděl sám u stolku a kreslil si věci, kvůli kterým ho považoval za podivína nejen kolektiv, ale i učitelky. Ty chlapci vyřídili i několik sezení s psychologem. Co je divného na harpyjích trhajících své oběti na kusy, nebo obrázkům, které malý kluk popíše jako podsvětí? Nicméně, nástup do školy proběhl hladce. Alespoň co se učení týče. Napříč ADHD mu učení nedělalo takové problémy, jak by mělo - jistě, dyslexie není nic příjemného během čtení, ale když člověka něco zajímá, běhající písmenka se dají snadno přejít. Otázkami o otci nikdy nešetřil, ale ty matka vždy odbíjela tím, že zemřel. Údajně ho srazil autobus a rodina si přála, aby byl pohřben doma, tedy v New Orleans, kde žila jeho rodina. Z nějakého důvodu se mu po tomto vysvětlení v vždy hlavě rozezněl smích. Hluboký smích, který měl do hlasu svědomí opravdu daleko. O hlasu, který ho místy provázel se nikdy nikomu nesvěřil. Nikdy totiž neměl důvod, proč to dělat, protože hlas nikdy nepřekážel. Neposkytoval informace, které by mu mohly uškodit či napomoci. Jenom uštěpačné poznámky, které chlapci paradoxně zlepšovali náladu, když si z něj děti v kolektivu utahovaly pro jeho odlišnost. Když mu bylo devět let, matka se seznámila s podnikatelem z Manhattanu, kterého si o rok později vzala. Spolu se stěhováním na Upper East Side nastoupil i na soukromou školu, kterou mu nový otčím začal platit. Z povinnosti, samozřejmě. Lišil se v kolektivu chudých, takže jak mohl zapadnout do kolektivu dětí, které se narodili ve zlaté kolébce? Zase byl typický outsider, no s příchodem puberty mu tento status přestal vadit. Čtrnáctým rokem měl už čtyřleté sestry, dvojčata, kterým se rodiče věnovali přednostně, jelikož to byla nová naděje, jak mít děti podle svých představ. Láska k věcem ze kterých mají běžně lidé fobie ho dohnala až k muzice, která je blízká lidem, kteří také nemají daleko od toho, aby byli pochodující fobie pro mainstreamovou komunitu. Napříč svému věku mu nedělalo problém navštěvovat kluby goth subkultury, kde si ho ochočilo několik starších přátel se kterými si paradoxně rozuměl lépe, než se svými vrstevníky. Po jejich boku získal zkušenosti hned z několika kruhů - alkohol, lehké drogy, dobrá muzika. Když přišel domů v patnácti opilý a potetovaný, matka pouze mávla rukou a otčím si sotva všiml. Známky ve škole měl vždy vynikajicí, takže s tím škola problémy neměla, ale stejně pozitivně nehodnotila přístup k ostatním studentům a učivu. V ředitelně byl několikrát a ještě častěji nutil otčíma téměř k šílenství, když ho škola dokopala k tomu, aby zaplatil škody na školním majetku. Krátce po oslavení osmnáctin se poprvé projevilo dědictví jeho pravého taťky. Během hodiny biologie, když bylo na čase pitvat žábu jako obvykle, udělal vše potřebné - skalpelem zařízl do patřičných míst, ale příliš hluboko, takže zničil klíčové orgány. Jelikož se jednalo o zkoušku, přál si, aby byla žába opět naživu a on tak mohl začít znovu. K jeho překvapení, žába zakvákala a vyklopila vnitřek svého těla na desku stolu, když skočila na zem. To ho překvapilo natolik, že celý zbytek hodiny zůstal zabodnutý na svém místě, hledíc na vyklopené vnitřnosti před svýma očima. Žába ležela pod stolem mrtvá tak, jak měla a nezdálo se, že by některý z jeho spolužáku viděl totéž, co on, ale rozhodně věřil tomu, že nemá halucinace.
O měsíc později si ho učitelka biologie pozvala na náhradní termín zkoušky, no to co se stalo by ani v nejmenším nečekal. Z původně nechutně milé postarší dámy šednoucích vlasů se vyklubala napůl žena, napůl nechutný had. Ve chvíli útoku se mu v hlavě ozval hlas, který neslyšel od dětství. Hrubý hlas ho nasměroval ze školy, odkud vyvázl šťastně jen s několika modřinami. Přímo před školou stálo pohřební auto s otevřenými dveřmi nákladního prostoru, kam dle instrukcí hlasu zahučel a zabouchl dveře zrovna ve chvíli, kdy se na něj hrabala drakéna. Dál? Těžko říct. Aniž by věděl kdo je za volantem, byl přišpendlený ke zdi nákladního prostoru ohromnou rychlostí, kterou se pohřebák šinul za neznámým cílem. Jediným společníkem na cestě mu byl zvuk Highway to Hell od ACDC, jejíž poslední tón dozněl přesně ve chvíli, kdy auto zastavilo.
Celý rozlámaný vylezl z auta, aby zjistil, že je… kde je? Doufal, že mu vše vysvětlí řidič, nicméně místo něj seděl za volantem kostlivec oděný do viktoriánského obleku pravého britského lorda, který mu předal dopis. Přísahal by, že rozbalování dopisu věnoval pouze pár vteřin, ale jen co od něj zvedl oči zpět k autu, bylo pryč. Téměř jako kdyby se propadlo do země. V dopisu nebylo víc, než rubínový prsten a list s nápisem: "Vítej ve vlčím domě. Jestli tam chcípneš, osobně tě zabiju."
ZAJÍMAVOSTI
není uvedeno

RODINA
Sarah Mason-James - Matka, majitelka zlatnictví a žena, která dokázala přijít do styku s drahými kovy a kameny vždy jako slepý k houslím. Ať už to je s jejím zlatnictvím jak chce, bylo to dost na to, aby na sebe upoutala pozornost boha všeho drahého. A jejich synek? Vždy se odlišoval od toho, co matka chtěla, takže vztah není

Andrew James -
Otčím, bohatý podnikatel, který ho vždycky přehlížel a dost možná děkuje bohům ze všech kultur, že je jeho nevlastní synek z dosahu. Nikdy se neměli v lásce,

Mary a Mira James -
Nevlastní sestry, dvojčata. Vždy mu přišly otravné už jen z důvodu, že je matka brala za vlastní víc, než jeho. Svoji antipatii vůči nim nejednou projevil cílenou šikanou dvojčat, kterou opravdu nepěkně oželí při svém pobytu v táboře.

VROZENÉ DOVEDNOSTI & ZKUŠENOSTI
Art - I když je absolutní taneční poleno a zpěv se mu hodí jen v sebeobraně, dokáže hrát na kytaru.
Knowledge - I když na děti bohů moudrosti nejspíš nemá, dokáže strategicky uvažovat a je nadprůměrně inteligentní. Plynně mluví německy, italsky a latinsky. Je také dobrý ve čtení v lidech. Dovede dobře odhadnout povahu člověka už po několika prvních slovech a často pozná, zda někdo lže.
Necromancy - Po otci zdědil schopnost ovládat a komunikovat s mrtvými. Když se soustředí, dovede povolat různý počet ozbrojených či neozbrojených sil, kteří mu budou ochotně (či neochotně) sloužit). Při větším soustředění dovede také povolat či komunikovat přímo s dušemi zemřelých.

DALŠÍ INFORMACE
Prsten - Z imperiálního zlata osázený bílými kamínky a velkým rubínem ve středu. Podobně jako Hádova helma, prsten umožňuje nositeli neviditelnost. Samozřejmě platí pouze na to, co se dotýká poloboha, případně čeho se dotýká on. Pach nijak neskrývá.



Síla: 0
Obratnost: 15
Výdrž: 0
Ovládání zbraní: 0
Ovládání schopností: 0
Vůle: 0
- CELKEM: 0

GALERIE

http://hdcontent.affino.com/AcuCustom/Sitename/DAM/256/underwood_1_MDisplay_1883.jpg http://fashiongrunge.com/wp-content/uploads/2015/11/794f88efbcd02e598c1922dc0bf9f5c5.jpg http://www.imagehosting.cz/images/menwombsb.jpg
(Kliknutím zvětšíte obrázek)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama